Insolvence málokdy přijde ze dne na den. Většinou jí předchází měsíce, kdy se zpožďují platby, rostou závazky po splatnosti a vedení doufá, že „příští zakázka to spraví“. Právě v této fázi má jednatel největší prostor jednat. Tento článek shrnuje praktický postup, jak úpadku předejít – nebo alespoň jak včas poznat, že už se mu předejít nedá, a nezhoršit tím vlastní postavení.
Kdy je firma v úpadku podle zákona
Abyste mohli úpadku předcházet, musíte vědět, kde přesně leží hranice. Insolvenční zákon (zákon č. 182/2006 Sb.) rozlišuje dvě základní formy úpadku a navíc tzv. hrozící úpadek:
- Platební neschopnost (§ 3 odst. 1): dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.
- Předlužení (§ 3 odst. 4): právnická osoba má více věřitelů a souhrn jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku. Při ocenění majetku se přihlíží i k tomu, zda lze důvodně předpokládat další provozování podniku.
- Hrozící úpadek (§ 3 odst. 5): lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.
Zákon zároveň v § 3 odst. 2 stanoví situace, kdy se neschopnost platit předpokládá – například když firma zastavila platby podstatné části svých závazků nebo je neplní déle než 3 měsíce po splatnosti. Pokud se v těchto popisech poznáváte, podívejte se i na náš přehled varovných signálů insolvence.
Krok 1: Mějte čísla, kterým věříte
Nejčastější chybou jednatelů není špatné rozhodnutí, ale rozhodování naslepo. Účetní závěrka za minulý rok vám o dnešní likviditě řekne málo. Základem prevence je:
- týdenní přehled peněžních toků (cash-flow) alespoň na 13 týdnů dopředu,
- aktuální seznam závazků podle splatnosti a věřitelů, včetně státu (daně, sociální a zdravotní pojištění),
- seznam pohledávek s realistickým odhadem, kdy a zda budou zaplaceny,
- přehled majetku a jeho skutečné (ne účetní) hodnoty.
Zákon pro podnikatele, kteří vedou účetnictví, nabízí i konkrétní nástroj. Podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona se má za to, že firma je schopna plnit své závazky, pokud tzv. mezera krytí (rozdíl mezi splatnými závazky a disponibilními prostředky) ve výkazu stavu likvidity představuje méně než desetinu splatných závazků, anebo pokud výhled vývoje likvidity osvědčí, že mezera krytí pod tuto hranici klesne. Výkaz i výhled musí být sestaveny podle prováděcího předpisu auditorem, znalcem nebo kvalifikovaným poradcem v oblasti insolvencí a restrukturalizací. Pro jednatele je to užitečný způsob, jak si nezávisle ověřit, na čem firma skutečně je.
Krok 2: Zastavte odtok hotovosti
Jakmile víte, kolik peněz chybí, je čas jednat na straně výdajů i příjmů. Typicky jde o zastavení nekritických investic, přehodnocení nájmů a leasingů, prodej nepotřebného majetku za tržní cenu, zrychlení inkasa pohledávek nebo přechod na zálohové platby u nových zakázek. Podrobnější plán prvních týdnů najdete v článku Krizový management: prvních 30 dní.
Důležité je, aby všechna opatření byla ekonomicky obhajitelná. Prodej majetku pod cenou, převody na spřízněné osoby nebo upřednostňování některých věřitelů mohou být později napadeny a jednatele vystavit odpovědnosti.
Krok 3: Mluvte s věřiteli dřív, než začnou vymáhat
Věřitel, který se o problému dozví od vás a dostane realistický návrh, je obvykle ochotnější k dohodě než věřitel, který se dozví o problému z nezaplacených faktur. Prostor k jednání existuje:
- s dodavateli a bankou – splátkové kalendáře, odklad splátek, úprava úvěrových podmínek,
- se správcem daně – podle § 156 odst. 1 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) může správce daně na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední povolit posečkání úhrady daně nebo její rozložení na splátky. Žádost je třeba odůvodnit a správce daně o ní rozhoduje podle zákonných podmínek,
- se společníky – navýšení vlastního kapitálu, příplatek nebo zápůjčka mohou překlenout krátkodobý výpadek.
Více o specifikách dluhů vůči státu najdete v článku Dluhy firmy vůči finančnímu úřadu, ČSSZ a zdravotní pojišťovně.
Krok 4: Zvažte formální nástroje
Pokud bilaterální dohody nestačí, nabízí právo dva nástroje, které mohou zachránit životaschopné jádro firmy:
- Preventivní restrukturalizace podle zákona č. 284/2023 Sb. Podle jeho § 4 odst. 1 ji podnikatel může zahájit nebo v ní pokračovat pouze tehdy, je-li v dobré víře v zachování nebo obnovu provozuschopnosti svého závodu restrukturalizačními opatřeními. Jde tedy o nástroj pro firmy, které mají perspektivu, ne pro odklad nevyhnutelného. Podrobně ji rozebíráme v článku Preventivní restrukturalizace: jak funguje a pro koho je.
- Insolvenční návrh pro hrozící úpadek. Podle § 97 odst. 8 insolvenčního zákona může návrh pro hrozící úpadek podat jen dlužník sám. S návrhem lze spojit i návrh na povolení reorganizace (§ 106 odst. 1). Reorganizací lze podle § 316 odst. 2 řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem.
Oba nástroje vyžadují pečlivou přípravu a odbornou pomoc. Jejich výhodou je, že je vedení použije z vlastní iniciativy a ve chvíli, kdy firma ještě má co zachraňovat.
Krok 5: Dokumentujte svá rozhodnutí
Kdo přijme funkci jednatele, zavazuje se podle § 159 odst. 1 občanského zákoníku vykonávat ji s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.) v § 51 odst. 1 doplňuje, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace.
V krizi to v praxi znamená: zapisujte si, z jakých podkladů jste vycházeli, koho jste konzultovali a proč jste zvolili dané řešení. Pokud by se rozhodnutí později posuzovalo před soudem, nese podle § 52 odst. 2 téhož zákona důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, zpravidla sám člen orgánu.
Kdy už předcházet nelze
Prevence má svou hranici. Jakmile firma do úpadku skutečně spadne, je jednatel podle § 98 odst. 1 insolvenčního zákona povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se o úpadku dozvěděl nebo se při náležité pečlivosti dozvědět měl. Kdo tuto povinnost poruší, odpovídá podle § 99 odst. 1 věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou tím způsobí.
Další riziko upravuje § 66 zákona o obchodních korporacích. Přispěl-li člen statutárního orgánu porušením svých povinností k úpadku, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce rozhodnout o vydání prospěchu ze smlouvy o výkonu funkce a – byl-li prohlášen konkurs – také o povinnosti poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku společnosti. Více o tom píšeme v článku Odpovědnost jednatele za dluhy společnosti.
Proto je rozumné průběžně vyhodnocovat, zda jsou záchranná opatření reálná. Odkládání nevyhnutelného situaci zpravidla zhoršuje – pro věřitele i pro vedení. Pokud už firma v úpadku je, přečtěte si, jak probíhá řešení firmy v insolvenci.
Shrnutí pro jednatele
- Znejte zákonné definice úpadku a hrozícího úpadku a průběžně je porovnávejte s realitou firmy.
- Mějte aktuální cash-flow a seznam závazků; v případě pochybností nechte sestavit výkaz stavu likvidity.
- Snižujte výdaje a zrychlujte příjmy, ale vždy za tržních podmínek a bez zvýhodňování kohokoli.
- Jednejte s věřiteli včas a otevřeně, včetně správce daně.
- Zvažte preventivní restrukturalizaci nebo reorganizaci, dokud má firma perspektivu.
- Dokumentujte rozhodnutí a nepromeškejte okamžik, kdy vzniká povinnost podat insolvenční návrh.
Potřebujete posoudit situaci své firmy?
Pošlete nám údaje přes formulář nebo volejte +420 704 810 811. Situaci posoudíme zdarma a důvěrně.
Článek má obecně informativní charakter, vychází z právní úpravy účinné ke dni zveřejnění a nenahrazuje individuální právní poradenství.