Když firmě dochází peníze, daně a pojistné se často platí jako poslední. Dodavatel volá, zaměstnanci čekají na výplatu, a stát „počká“. To je drahý omyl. Dluhy vůči finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám rychle rostou o příslušenství. Tito věřitelé si je navíc umí vymoci sami, bez soudu, a některé z nich mohou mít i trestněprávní dohru.
Proč jsou dluhy vůči státu zvlášť nebezpečné
- Rostou automaticky. Úrok z prodlení nebo penále běží ze zákona, bez upomínky.
- Vymáhají se rychle. Finanční úřad, ČSSZ i zdravotní pojišťovny mohou dluh vymáhat ve vlastním řízení, bez žaloby. Typicky obstavením bankovního účtu.
- Jsou signálem úpadku. Dlouhodobé nedoplatky na daních a pojistném bývají jedním z prvních znaků, že firma není schopna plnit své závazky.
Finanční úřad: úrok z prodlení a posečkání
Z nezaplacené daně vzniká úrok z prodlení od čtvrtého dne po splatnosti do dne platby. Jeho výše odpovídá úroku z prodlení podle občanského zákoníku (§ 252 daňového řádu). Pokud finanční úřad daň doměří, přidává se k ní penále 20 % z doměřené částky (§ 251).
Firma může požádat o posečkání úhrady nebo rozložení na splátky (§ 156 daňového řádu). Správce daně ho může povolit například tehdy, když by okamžitá úhrada znamenala vážnou újmu, vedla k zániku podnikání, nebo když daň nelze vybrat najednou. O žádosti rozhoduje do 30 dnů. Po dobu posečkání úrok z prodlení nevzniká.
ČSSZ: penále a splátkový kalendář
Z pojistného na sociální zabezpečení nezaplaceného včas platí firma penále. Jeho výše se dnes řídí úrokem z prodlení podle občanského zákoníku a běží od prvního dne po splatnosti do dne zaplacení (§ 20 zákona o pojistném na sociální zabezpečení).
Na písemnou žádost může okresní správa sociálního zabezpečení povolit splácení dlužného pojistného a penále, a to nejvýše na 36 měsíců (§ 20a). Pozor ale: splátky nelze povolit, pokud byla firma zrušena s likvidací, nebo pokud v insolvenčním řízení už bylo rozhodnuto o jejím úpadku. Splátky dluhu se platí odděleně od běžného pojistného a musí být správně označené.
Zdravotní pojišťovny
Také u zdravotního pojištění vzniká z nezaplaceného pojistného penále ve výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku (§ 18 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění). Platba poslaná jiné pojišťovně nebo pod nesprávným variabilním symbolem se považuje za nezaplacenou. Vyplatí se proto platby kontrolovat. O splátkách dlužného pojistného je potřeba jednat s konkrétní pojišťovnou.
Pozor na sražené odvody za zaměstnance
Zálohy na daň ze mzdy a pojistné, které firma zaměstnancům srazila z výplaty, nejsou peníze firmy. Kdo je jako zaměstnavatel ve větším rozsahu neodvede, riskuje trestný čin neodvedení daně a pojistného (§ 241 trestního zákoníku). Tady už nejde jen o dluh firmy, ale o osobní trestní odpovědnost toho, kdo o platbách rozhoduje. Více v článku Odpovědnost jednatele za dluhy společnosti.
Dluhy vůči státu při prodeji nebo ukončení firmy
- Prodej firmy: nedoplatky zůstávají firmě, převodem podílu nezanikají. Nový vlastník je musí řešit. Viz Převzetí zadlužené firmy.
- Likvidace: k výmazu z obchodního rejstříku je potřeba souhlas finančního úřadu. Firmu s nevyřešenými daňovými povinnostmi proto nelze jednoduše „zavřít“. Viz Likvidace společnosti.
- Insolvence: finanční úřad, ČSSZ i pojišťovny přihlašují své pohledávky jako ostatní věřitelé. Viz Firma v insolvenci.
Jak postupovat
- Zjistěte přesný stav nedoplatků u finančního úřadu, okresní správy sociálního zabezpečení i všech zdravotních pojišťoven, u kterých jsou zaměstnanci pojištěni.
- Pokud firma v úpadku není a dluh dokáže splatit v rozumné době, požádejte o posečkání nebo splátky dřív, než přijde exekuce.
- Odvádějte sražené zálohy a pojistné za zaměstnance.
- Pokud dluhy vůči státu doprovázejí další nezaplacené závazky, nechte posoudit, zda firma není v úpadku. Pak jsou na místě jiná řešení než splátkový kalendář.
Má vaše firma nedoplatky na daních nebo pojistném? Pošlete nám údaje přes formulář nebo volejte +420 704 810 811. Posoudíme, zda situaci řešit splátkami, restrukturalizací, nebo jinak. Zdarma a důvěrně.
Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje právní ani daňové poradenství v konkrétní věci.
