Společnost s ručením omezeným má jednu velkou výhodu: za její dluhy odpovídá v zásadě jen ona sama. Jednatel za ně vlastním majetkem automaticky neručí. Mnoho jednatelů si z toho ale odvozuje, že se jich dluhy firmy netýkají vůbec. To není pravda. Zákon zná několik situací, kdy jednatel za škodu věřitelům nebo za dluhy firmy odpovídá osobně, a většina z nich nastává právě ve chvíli, kdy firma přestává platit.
Základní pravidlo: dluhy má firma
Dlužníkem je společnost, ne její jednatel ani společník. Společníci s.r.o. ručí za dluhy společnosti jen do výše svých nesplacených vkladů zapsaných v obchodním rejstříku. Jednatel jako takový neručí vůbec. Osobní odpovědnost jednatele proto vždy vychází z toho, že sám porušil nějakou svou povinnost.
Péče řádného hospodáře
Kdo přijme funkci jednatele, zavazuje se ji vykonávat s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí (§ 159 odst. 1 občanského zákoníku). Zákon o obchodních korporacích k tomu v § 51 přidává pravidlo podnikatelského úsudku: pečlivě jedná ten, kdo mohl při rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti.
Neúspěšné podnikatelské rozhodnutí tedy samo o sobě porušením povinnosti není. Problém nastává, když jednatel rozhoduje bez informací, ve střetu zájmů nebo v neprospěch firmy. Pokud tím firmě způsobí škodu, musí ji nahradit.
Ručení za dluhy, když jednatel škodu nenahradí
Tady se odpovědnost vůči firmě mění v odpovědnost vůči věřitelům. Pokud jednatel nenahradil společnosti škodu, kterou jí způsobil porušením povinností, ručí věřiteli společnosti za její dluh v rozsahu nenahrazené škody, pokud se věřitel nemůže domoci plnění na společnosti (§ 159 odst. 3 občanského zákoníku).
Nepodání insolvenčního návrhu
Nejčastější zdroj osobní odpovědnosti. Je-li firma v úpadku, musí jednatel podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se o úpadku dozvěděl nebo měl při náležité pečlivosti dozvědět (§ 98 insolvenčního zákona). Kdo to neudělá, odpovídá věřitelům za škodu (§ 99). Ta odpovídá rozdílu mezi zjištěnou výší přihlášené pohledávky a částkou, kterou věřitel v insolvenci skutečně dostal.
Odpovědnosti se jednatel zprostí jen tehdy, prokáže-li, že pozdní podání nemělo vliv na výši uspokojení, nebo že mu v podání bránily okolnosti, které nemohl odvrátit. Kdy přesně povinnost vzniká, jsme rozebrali v článku Kdy musí jednatel podat insolvenční návrh.
Když jednatel přispěl k úpadku
Přispěl-li jednatel porušením svých povinností k úpadku firmy, může mu insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit (§ 66 zákona o obchodních korporacích):
- vydat do majetkové podstaty odměnu a jiný prospěch, který od firmy získal, až za dva roky zpětně,
- v konkursu doplatit do majetkové podstaty až rozdíl mezi dluhy firmy a hodnotou jejího majetku.
Druhá možnost je v praxi nejtvrdší: jednatel může fakticky doplácet dluhy firmy ze svého. Soud navíc může jednatele, který opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti, vyloučit z výkonu funkce v jakékoli obchodní korporaci až na tři roky (§ 63 ZOK).
Odpovídá i faktický jednatel
Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a následky jejího porušení dopadají i na toho, kdo firmu fakticky řídí, přestože není zapsán jako jednatel (§ 62 ZOK). Dosazení jiné osoby do funkce proto skutečného řídícího nijak nechrání.
Trestní rizika
- Poškození věřitele (§ 222 trestního zákoníku): zmaření uspokojení věřitele například převodem, zatajením nebo zničením majetku.
- Zvýhodnění věřitele (§ 223): dlužník v úpadku přednostně zaplatí jednomu věřiteli na úkor ostatních.
- Neodvedení daně a pojistného (§ 241): zaměstnavatel ve větším rozsahu neodvede daň nebo pojistné, které zaměstnancům srazil ze mzdy.
Co to znamená při prodeji firmy
Odpovědnost jednatele je vázaná na jeho jednání, ne na to, kdo firmu vlastní dnes. Prodejem firmy nebo odstoupením z funkce tedy nekončí odpovědnost za to, co jednatel udělal nebo neudělal předtím. Převod může ale zabránit vzniku dalších rizik, protože řízení firmy převezme někdo, kdo situaci řeší. Proto při každém odkupu posuzujeme i to, jak byla firma řízena, a dosavadnímu jednateli předem řekneme, jaká rizika vidíme.
Jak se jako jednatel chránit
- Pravidelně sledujte cash flow a splatnost závazků, ne jen výsledek hospodaření.
- Dokumentujte podstatná rozhodnutí a podklady, ze kterých jste vycházeli.
- Jakmile se objeví varovné signály insolvence, nechte posoudit, zda firma není v úpadku.
- V krizi nepřevádějte majetek mimo firmu a neplaťte vybraným věřitelům na úkor ostatních.
- Je-li firma v úpadku, podejte insolvenční návrh včas.
Nevíte, zda vaše firma už není v úpadku? Pošlete nám údaje přes formulář nebo volejte +420 704 810 811. Situaci posoudíme zdarma a důvěrně.
Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství v konkrétní věci.
