Když firmě začnou docházet peníze, většina jednatelů vidí jen dvě cesty: nějak to přečkat, nebo skončit v insolvenci. Od roku 2023 ale české právo nabízí ještě jednu možnost – preventivní restrukturalizaci podle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci. Jde o nástroj, který má firmě umožnit dohodnout se s částí věřitelů na úpravě dluhů dřív, než se problémy změní v platební neschopnost. V tomto článku vysvětlujeme, jak postup v praxi vypadá, komu může pomoci a kde jsou jeho hranice.
Co je preventivní restrukturalizace
Preventivní restrukturalizace je postup, ve kterém podnikatel ve finančních potížích připraví restrukturalizační plán a předloží ho dotčeným věřitelům (zákon mluví o „dotčených stranách“). Mezi opatření k odvrácení finančních potíží patří podle § 16 odst. 1 zákona zejména restrukturalizace majetku, restrukturalizace závazků, restrukturalizace vlastního kapitálu nebo provozní změny. V praxi to může znamenat například prodloužení splatnosti, snížení dluhu nebo prodej části majetku. Převést pohledávku věřitele na podíl ve firmě (kapitalizace) však nelze bez jeho souhlasu (§ 20 odst. 3).
Podstatný rozdíl oproti insolvenci je v načasování a rozsahu. Restrukturalizace se nemusí týkat všech věřitelů – podnikatel do ní zahrne ty, jejichž pohledávky je potřeba upravit (typicky banky, leasingové společnosti nebo klíčové dodavatele), zatímco s ostatními obchoduje dál běžným způsobem.
Kdo může preventivní restrukturalizaci využít
Zákon stanoví dvě základní podmínky (§ 4):
- Dobrá víra v záchranu podniku. Podnikatel musí být v dobré víře, že restrukturalizační opatření zachovají nebo obnoví provozuschopnost jeho závodu.
- Finanční potíže, ale ne platební neschopnost. Podnikatel nesmí být v úpadku ve formě platební neschopnosti, ale jeho finanční potíže musí být tak závažné, že by bez navrhovaných opatření k úpadku došlo. Zákon přitom předpokládá dostatečnou závažnost tehdy, když provoz závodu neprodukuje příjem, který postačuje na úhradu peněžitých dluhů vznikajících v průběhu posledního roku ve lhůtách splatnosti.
V praxi tedy nástroj dává smysl tam, kde má firma v jádru životaschopný byznys, ale tíží ji dluhová struktura, kterou z běžného provozu nezvládne splácet – třeba po ztrátě velkého odběratele nebo nevydařené investici, nebo když jsou splátky úvěru nastavené v dobrých časech dnes nad její možnosti. Výhodou je, když jsou dluhy soustředěné u menšího počtu věřitelů, se kterými lze jednat. Jak poznat, v jaké fázi se firma nachází, popisujeme v článku Varovné signály insolvence.
Jak proces probíhá
- Analýza situace. Je nutné zmapovat všechny závazky, cash flow a výhled hospodaření. Bez spolehlivých čísel nelze věřitele přesvědčit, že navržené řešení je pro ně výhodnější než alternativa.
- Zahájení. Podnikatel zahájení preventivní restrukturalizace oznámí také restrukturalizačnímu soudu; přílohou oznámení je písemná výzva a sanační projekt (§ 6 odst. 3).
- Restrukturalizační plán. Plán popisuje, jak se dotčené pohledávky upraví a z čeho bude firma splácet.
- Hlasování. O přijetí plánu se hlasuje ve skupinách dotčených stran, které plán stanoví (§ 33 odst. 2). Hlasování lze nahradit dohodou o přijetí plánu ve formě notářského zápisu mezi podnikatelem a potřebnou většinou dotčených stran (§ 37 odst. 1).
- Potvrzení soudem. Soud přezkoumá hlasovací práva a správnost rozdělení do skupin (§ 95 odst. 1). Zákon upravuje potvrzení plánu přijatého dotčenými stranami (§ 98) i za určitých podmínek plánu, který dotčené strany nepřijaly (§ 99). Dotčená strana, která hlasovala proti, může podat námitky do 15 dnů od doručení návrhu na potvrzení (§ 94 odst. 1).
Moratorium: čas na dokončení jednání
Podnikatel může od zahájení preventivní restrukturalizace do nabytí účinnosti plánu navrhnout soudu vyhlášení všeobecného moratoria (§ 73 odst. 1). Soud ho vyhlásí, pokud návrh obsahuje předepsané náležitosti a přílohy a nejsou mu známy důvody pro jeho zrušení (§ 74 odst. 1). Po dobu trvání moratoria například nelze uplatnit právo na uspokojení pohledávky z majetku podnikatele sloužícího k zajištění (§ 81 odst. 1). Na pracovněprávní pohledávky zaměstnanců se účinky všeobecného moratoria nevztahují (§ 75 odst. 2). Zákon zná i individuální moratorium (§ 85).
Výhody oproti insolvenci
- Menší publicita. Rozhodnutí soudu a další písemnosti lze v restrukturalizačním rejstříku zveřejnit jen na návrh nebo se souhlasem podnikatele (§ 53 odst. 3). Veřejnou variantu musí podnikatel zvolit sám zvláštním návrhem (§ 106 odst. 1). Pozor ale: vyhlášení všeobecného moratoria se v rejstříku zveřejňuje (§ 74 odst. 4).
- Zapojení jen části věřitelů. Běžný provoz a vztahy s ostatními partnery nejsou dotčeny.
- Lepší výsledek pro věřitele. Pokračující firma obvykle dokáže věřitelům vrátit víc než rozprodej majetku v konkurzu. Pohled věřitelů podrobněji rozebíráme v článku Restrukturalizace z pohledu věřitele.
Kde má preventivní restrukturalizace limity
Preventivní restrukturalizace není univerzální řešení. Vyžaduje čas, kvalitní podklady, odborné poradce a ochotu věřitelů jednat. Některé pohledávky jsou z ní ze zákona vyloučeny (§ 22 odst. 1) – mimo jiné pracovněprávní pohledávky zaměstnanců, pohledávky na náhradu újmy způsobené úmyslným porušením právní povinnosti nebo peněžité tresty a jiné majetkové sankce z trestního či přestupkového řízení.
Především ji nelze zahájit ani v ní pokračovat, pokud je firma v úpadku ve formě platební neschopnosti. V takové chvíli má dlužník povinnost podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu (§ 98 odst. 1 insolvenčního zákona), jak popisujeme v článku Kdy musí jednatel podat insolvenční návrh. Řešení pro firmy, které už v úpadku jsou, najdete na stránce Firma v insolvenci.
Restrukturalizace také neruší odpovědnost jednatele. Pokud by firma následně do úpadku přece jen spadla a jednatel k němu přispěl porušením svých povinností, může mu insolvenční soud podle § 66 zákona o obchodních korporacích uložit vydání prospěchu ze smlouvy o výkonu funkce a v případě konkurzu i plnění do majetkové podstaty až do výše rozdílu mezi dluhy a hodnotou majetku. Během celého procesu je proto důležité jednat se všemi věřiteli transparentně a nikoho nezvýhodňovat. Podrobněji v článku Odpovědnost jednatele za dluhy společnosti.
Kdy začít jednat
Čím dřív, tím lépe. Preventivní restrukturalizace funguje nejlépe ve chvíli, kdy firma ještě platí, ale z výhledu cash flow je zřejmé, že za několik měsíců platit nebude. Pokud čekáte, až přijde první exekuce nebo až banka zesplatní úvěr, prostor pro dohodu se výrazně zužuje.
Pokud restrukturalizace pro vaši firmu nedává smysl – například proto, že majitelé už v podnikání pokračovat nechtějí – existují i další legální cesty, včetně převzetí zadlužené firmy novým vlastníkem, který má zájem v provozu pokračovat. Ani převod firmy však dluhy neruší a nezbavuje dřívější vedení odpovědnosti za jeho dosavadní jednání. Přehled základních kroků najdete také v článku Co dělat, když má firma dluhy a nemůže platit.
Potřebujete posoudit svou situaci?
Pošlete nám údaje přes formulář nebo volejte +420 704 810 811. Situaci posoudíme zdarma a důvěrně.
Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství.
