Co dělat, když má firma dluhy a nemůže platit

Když firmě přestávají stačit peníze na faktury, mzdy a odvody, většina jednatelů reaguje stejně: odkládá platby, doufá v lepší měsíc a o problému s nikým nemluví. Právě tohle období ale rozhoduje o tom, jestli se situace dá ještě vyřešit dohodou, nebo skončí exekucemi a insolvencí. Níže je praktický postup, co dělat v prvních týdnech a na co si dát pozor.

1. Zjistěte přesný stav, ne odhad

Prvním krokem není hledání peněz, ale čísel. Sestavte si během několika dní jednoduchý přehled:

  • seznam všech závazků – komu, kolik, od kdy jsou splatné a zda už běží upomínky, žaloby nebo exekuce,
  • zvlášť dluhy vůči finančnímu úřadu, ČSSZ a zdravotním pojišťovnám,
  • seznam pohledávek – kdo dluží vám a s jakou reálnou šancí na zaplacení,
  • výhled příjmů a výdajů na nejbližších 8–13 týdnů po týdnech,
  • majetek, který má skutečnou tržní hodnotu, a co z něj je zastaveno.

Bez tohoto přehledu nelze odpovědně jednat s věřiteli ani posoudit, zda už firma není v úpadku.

2. Posuďte, zda firma není v úpadku

Insolvenční zákon (č. 182/2006 Sb.) v § 3 rozlišuje dvě formy úpadku. Platební neschopnost nastává, když má dlužník více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Zákon přitom předpokládá neschopnost platit například tehdy, když firma zastavila platby podstatné části závazků nebo je neplní déle než 3 měsíce po splatnosti.

U právnických osob je úpadkem i předlužení – tedy situace, kdy má firma více věřitelů a souhrn jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku. Při ocenění majetku se ale přihlíží i k dalšímu provozování podniku, pokud lze důvodně předpokládat, že bude pokračovat.

Podnikatel, který vede účetnictví, může svou schopnost platit doložit výkazem stavu likvidity nebo výhledem vývoje likvidity sestaveným oprávněnou osobou (auditorem, znalcem nebo specializovaným poradcem) podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona. To má význam zejména tam, kde je situace hraniční.

3. Pozor na povinnost podat insolvenční návrh

Pokud firma v úpadku je, nastupuje povinnost podle § 98 insolvenčního zákona: insolvenční návrh je třeba podat bez zbytečného odkladu poté, co se dlužník o úpadku dozvěděl nebo se při náležité pečlivosti dozvědět měl. Tuto povinnost má i statutární orgán, tedy jednatel nebo představenstvo, a pokud může jednat samostatně, má ji každý z nich.

Kdo návrh v rozporu s touto povinností nepodá, odpovídá podle § 99 věřitelům za škodu, která se počítá jako rozdíl mezi zjištěnou výší přihlášené pohledávky a tím, co věřitel v insolvenci skutečně dostal. Podrobněji se tématu věnujeme v článku Kdy musí jednatel podat insolvenční návrh.

Výjimkou je doba trvání všeobecného moratoria podle zákona o preventivní restrukturalizaci (č. 284/2023 Sb.) – po tu dobu se povinnost podle § 98 odst. 1 a 2 nepoužije (§ 98 odst. 4).

4. Nejednejte s věřiteli selektivně

V tísni je lákavé zaplatit nejdřív „svým“ dodavatelům, spřízněné firmě nebo bance, u které jednatel osobně ručí. Jakmile je ale firma v úpadku, může takové jednání naplnit trestný čin zvýhodnění věřitele podle § 223 trestního zákoníku. Stejně rizikové je převádět majetek mimo firmu, zatěžovat ho nebo uznávat neexistující dluhy – to může být poškození věřitele podle § 222 trestního zákoníku.

Pokud si nejste jisti, zda už firma v úpadku je, nechte si situaci posoudit dříve, než uděláte větší platbu, prodej majetku nebo změnu ve vlastnické struktuře.

5. Komunikujte s věřiteli včas a písemně

Věřitelé obvykle reagují lépe na otevřenou komunikaci než na mlčení. Rozumný postup:

  • oslovte věřitele dříve, než podají žalobu – soudní a exekuční náklady dluh jen zvětšují,
  • navrhněte realistický splátkový kalendář podložený cash-flow výhledem, ne přáním,
  • dohody uzavírejte písemně, včetně toho, na co se jednotlivé splátky započítávají,
  • dodržujte, co slíbíte – porušená dohoda zpravidla vede k okamžitému vymáhání.

Pozor na pořadí započtení: podle § 1932 občanského zákoníku se plnění započte nejprve na určené náklady, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Malé splátky tak mohou dlouho umořovat jen příslušenství.

6. Veřejnoprávní dluhy řešte zvlášť

Finanční úřad, ČSSZ a zdravotní pojišťovny si dluhy umí vymoci samy, bez soudu. U daní lze podle § 156 daňového řádu požádat o posečkání úhrady nebo rozložení na splátky, například pokud by neprodlená úhrada znamenala vážnou újmu nebo vedla k zániku podnikání. Správce daně má o žádosti rozhodnout do 30 dnů. Více v článku Dluhy firmy vůči finančnímu úřadu, ČSSZ a zdravotní pojišťovně.

7. Dokumentujte svá rozhodnutí

Jednatel musí vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře (§ 159 občanského zákoníku). Zákon o obchodních korporacích v § 51 chrání podnikatelský úsudek: pečlivě jedná ten, kdo mohl v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti. Pokud se později u soudu posuzuje, zda jednatel postupoval s péčí řádného hospodáře, nese podle § 52 důkazní břemeno zpravidla on sám.

Prakticky to znamená uchovávat cash-flow výhledy, zápisy z jednání, korespondenci s věřiteli a podklady, na jejichž základě jste se rozhodovali. Jednatel navíc může podle § 51 odst. 2 požádat valnou hromadu o pokyn týkající se obchodního vedení – jeho vlastní povinnost jednat s péčí řádného hospodáře tím ale nezaniká. Kdy jednatel ručí za dluhy firmy osobně, rozebíráme v článku Odpovědnost jednatele za dluhy společnosti.

8. Zvažte možná řešení

Podle výsledku analýzy připadá v úvahu několik cest:

  • dohoda s věřiteli o splátkách nebo odkladu, pokud je problém jen dočasný,
  • preventivní restrukturalizace podle zákona č. 284/2023 Sb., pokud firma úpadkem teprve hrozí a má životaschopné jádro,
  • insolvenční návrh, pokud už je firma v úpadku,
  • likvidace, pokud majetek na dluhy stačí a podnikání nemá smysl dál vést,
  • prodej nebo převzetí firmy novým vlastníkem, který má zájem o její provoz a zároveň řeší její závazky.

Žádná z těchto cest dluhy automaticky neruší a převod podílu nemění odpovědnost, kterou jednatel případně nese za dosavadní výkon funkce. Srovnání jednotlivých variant najdete v článku Likvidace, insolvence, nebo prodej? a v přehledu služby odkup zadlužených firem. Pokud už na firmu běží vymáhání, podívejte se také na stránku firma v exekuci.

Shrnutí

Když firma nemůže platit, rozhoduje rychlost a poctivost: zjistit skutečný stav, posoudit, zda nejde o úpadek, nezvýhodňovat jednotlivé věřitele, jednat s nimi otevřeně a svá rozhodnutí dokumentovat. Čím dříve začnete, tím více možností zůstává otevřených.

Pošlete nám údaje přes formulář nebo volejte +420 704 810 811. Situaci posoudíme zdarma a důvěrně.

Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství. Vychází ze znění právních předpisů účinného ke dni zveřejnění.