Dva společníci, každý s polovinou podílu, kteří spolu nemluví. Jednatel, kterého jeden z nich chce odvolat a druhý drží. Valná hromada, která se nesejde, nebo se sejde a nic nerozhodne. Takový stav se v praxi označuje jako zablokovaná firma. Pokud k tomu má společnost ještě dluhy, je situace o to vážnější: věřitelé nečekají, až se společníci dohodnou, a odpovědnost jednatele běží dál. V článku shrnujeme, jaké cesty z patové situace nabízí zákon o obchodních korporacích a občanský zákoník a na co si dát pozor, když firma zároveň nemá na zaplacení svých závazků.
Proč se firma zablokuje
Nejčastější příčinou je rozložení hlasů. Podle § 169 odst. 1 zákona o obchodních korporacích (ZOK) je valná hromada s.r.o. schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, neurčí-li společenská smlouva jinak. Rozhoduje se podle § 170 ZOK prostou většinou hlasů přítomných společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Pokud jsou na valné hromadě přítomni oba padesátiprocentní společníci a každý hlasuje jinak, usnesení přijato není. Totéž platí, když společenská smlouva pro důležitá rozhodnutí vyžaduje vyšší většinu nebo souhlas všech.
Bez usnesení valné hromady nelze typicky schválit účetní závěrku, odvolat nebo zvolit jednatele, rozhodnout o rozdělení zisku či o úhradě ztráty. Firma tak sice formálně existuje, ale ztrácí schopnost řešit problémy – a to bývá chvíle, kdy se z provozních potíží stávají potíže finanční.
Spor neruší povinnosti jednatele
Zablokovaná valná hromada neznamená, že se zastaví povinnosti statutárního orgánu. Jednatel dál odpovídá za vedení účetnictví, plnění povinností vůči úřadům a za to, že společnost včas řeší svou platební neschopnost. Podle § 98 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník, který je právnickou osobou, povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Spor se společníkem není důvodem, proč tuto povinnost odložit.
Pokud by jednatel porušením svých povinností přispěl k úpadku, může insolvenční soud podle § 66 odst. 1 ZOK na návrh insolvenčního správce rozhodnout o jeho ručení za dluhy společnosti. Podrobněji se tomu věnujeme v článku Odpovědnost jednatele za dluhy společnosti a v textu Kdy musí jednatel podat insolvenční návrh.
Cesta 1: dohoda a odkup podílu mezi společníky
Nejrychlejším a obvykle nejlevnějším řešením je, že jeden společník od firmy odejde a druhý zůstane. Podle § 207 odst. 1 ZOK může každý společník svůj podíl převést na jiného společníka. Převod na osobu, která společníkem není, je podle § 208 odst. 1 ZOK možný – neurčí-li společenská smlouva jinak – jen se souhlasem valné hromady, a smlouva o převodu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. V zablokované firmě proto bývá převod mezi samotnými společníky průchodnější než prodej třetí osobě.
Předtím je vhodné si ujasnit:
- co přesně říká společenská smlouva o převodu podílu, předkupním právu a potřebných většinách,
- jaký je skutečný stav účetnictví, závazků a pohledávek společnosti,
- zda za dluhy firmy neručí některý ze společníků osobně (směnka, ručitelské prohlášení vůči bance),
- za jakou cenu je převod realistický – u zadlužené firmy může být hodnota podílu velmi nízká.
Převodem podílu se dluhy společnosti nemění: zůstávají dluhy firmy a nový většinový vlastník je musí řešit. Jak takový převod probíhá v praxi, popisujeme na stránce odkup obchodního podílu.
Cesta 2: prodej celé firmy třetí osobě
Pokud žádný ze společníků nechce ve firmě pokračovat, mohou se dohodnout na společném prodeji podílů investorovi. I zde platí, že se dluhy nepřevádějí na prodávající ani nezanikají; kupující přebírá společnost se všemi jejími závazky a s odpovědností za jejich řádné řešení. Prodej musí být transparentní vůči věřitelům a nesmí sloužit k tomu, aby se firma „ztratila“ i s majetkem. Více v článku prodej zadlužené firmy.
Cesta 3: zrušení účasti společníka soudem
Když dohoda není možná, může společník, který chce z firmy odejít, využít § 205 odst. 1 ZOK. Společník může navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval; to neplatí pro jediného společníka. Soud posuzuje konkrétní okolnosti, řízení trvá a výsledek není jistý. U předlužené firmy je navíc třeba počítat s tím, že hodnota podílu může být velmi nízká.
Zákon zná i další případy vystoupení společníka, například podle § 202 odst. 2 ZOK, jde-li o zákonem vymezená rozhodnutí valné hromady, s nimiž společník nesouhlasil a nehlasoval pro ně. Jejich použitelnost je potřeba posoudit podle konkrétní situace.
Cesta 4: obrana proti usnesení přijatému „bez vás“
Spory se často vyhrocují tím, že jeden společník svolá valnou hromadu a přijme usnesení v nepřítomnosti druhého. Podle § 191 odst. 1 ZOK se každý společník, jednatel, člen dozorčí rady nebo likvidátor může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. U rozhodnutí přijatého mimo valnou hromadu zaniká právo podat návrh uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejdéle však za 1 rok od jeho přijetí. Pozor také na § 192 odst. 2 ZOK: neplatnosti se společník nemůže dovolávat, pokud proti usnesení nepodal odůvodněný protest, ledaže jej nepodal ze závažného důvodu. Kdo se valné hromady účastní a s usnesením nesouhlasí, měl by proto protest uplatnit hned.
Cesta 5: opatrovník nebo zrušení firmy soudem
Jestliže firma nemá funkční statutární orgán a nikdo nespravuje její záležitosti, může pomoci soud. Podle § 486 odst. 1 občanského zákoníku soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva. Jde o dočasné řešení, které spor mezi společníky samo neodstraní, ale zajistí, aby firma nezůstala bez správy.
Krajním řešením je zrušení společnosti. Podle § 93 písm. c) ZOK soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také tehdy, jestliže nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky. Obdobně podle písm. b) téhož ustanovení, pokud není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel. Likvidace ale není cesta, jak se zbavit dluhů: likvidátor musí vypořádat závazky, a pokud majetek nestačí, přichází na řadu insolvenční řízení. Rozdíly mezi těmito postupy shrnuje stránka likvidace společnosti.
Co dělat hned, pokud má zablokovaná firma dluhy
- Zmapujte čísla. Seznam závazků, jejich splatnost, pohledávky, stav účtů a peněžní tok na nejbližší týdny.
- Posuďte, zda firma není v úpadku. Pokud ano, spor mezi společníky nemá přednost před povinností řešit úpadek.
- Komunikujte písemně. Návrhy na dohodu, pozvánky na valnou hromadu i protesty dokládejte tak, aby byly později prokazatelné.
- Nezvýhodňujte žádného věřitele ani společníka. Platby „spřáteleným“ věřitelům nebo výběry peněz z firmy v době sporu mohou být později napadeny.
- Hledejte řešení dřív, než rozhodne soud. Dohodnutý odkup podílu nebo prodej firmy bývá rychlejší a předvídatelnější než soudní spor.
Praktický postup pro první týdny krize popisujeme v článku Krizový management: prvních 30 dní.
Shrnutí
Zablokovaná firma se dá rozhýbat – dohodou o převodu podílu, prodejem společnosti, soudním zrušením účasti společníka, jmenováním opatrovníka nebo v krajním případě zrušením společnosti s likvidací. Žádná z těchto cest ale neodstraní dluhy společnosti ani odpovědnost jednatele za to, jak s firmou v krizi zachází. Čím dříve se spor začne řešit, tím více možností zůstává otevřených.
Pošlete nám údaje přes formulář nebo volejte +420 704 810 811. Situaci posoudíme zdarma a důvěrně.
Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství k vaší konkrétní situaci.